Telefonická podpora
739 080 456
Autosedačky Kočárky Odrážedla Dětská kola Chodítka Cestovní postýlky Články a info Recenze Diskuze
Novinky

-

Rodíme se s empatií v genech?

Rodíme se s empatií v genech?

Dokážete pochopit, proč to ta ženská udělala, i když vy sama byste toho schopná nebyla, je vám naprosto jasné, jaké pohnutky ji k tomuto kroku vedly, a aniž byste jí to vyčítala, dokážete pozorně a trpělivě naslouchat, co vám vypráví.

O čem je řeč? 0 empatii. O něčem tak přirozeném, a přeci pro mnohé z nás náročném.

Empatie je schopnost naslouchat druhým bez předsudků, umět se vžít do jejich pocitů a motivů, neodsuzovat je za jejich uvažování či počínání. Jinými slovy, je to umění vcítit se do prožitků a chování druhého.

Je to jednoduché? Teoreticky se zdá, že není nic snazšího. Někdy vám ale může připadat, že je to ta nejsložitější věc na světě a při každém slovu, který protějšek vypouští z úst, se ve vás všechno bouří a duše bije na poplach.

Jak je možné, že někdo empatický je a druhý nikoli? Rodíme se s touto schopností nebo ji získáváme i díky vlastním zkušenostem?

Vše nasvědčuje tomu, že se s touto vlastností nerodíme, ale získáváme ji obvykle teprve během života. "Myslím si, že empatii ve mně rozvinula moje maminka, byla to mimořádně citlivá žena," říká osmatřicetiletá Hedvika, která pracuje v Léčebně dlouhodobě nemocných, ale práce ji baví a neměnila by. "Vyprávěla mi příběhy o myškách, o tom, jak spolu vyrůstaly, jak si pomáhaly, jak jedna druhé byla oporou. Byl to jeden velký, nekonečný příběh, plný lásky a tolerance a jsem přesvědčená o tom, že to pro mě byla ta nejlepší škola empatie, jakou mi mohla dopřát. Já tehdy samozřejmě netušila, o co jde, ale to, jak si myšky pomáhaly, naslouchaly si a měla jedna pro druhou obrovskou míru pochopení, to mě nepřestávalo fascinovat."

Pravda je, že empatie je dar, k němuž lze mít menší či větší talent. Ostatně jako ke všemu.

Do druhého člověka se můžeme (naštěstí) intenzivně vcítit jen na krátkou dobu, ačkoli s ním můžeme dlouhodobě svým způsobem soucítit. Vcítíme se během rozhovoru, schůzky, setkání.
Pokud svůj protějšek neznáme, nejdůležitějšími signály, jimiž se řídíme, je pro nás tempo jeho řeči, gestikulace, nálada, temperament, čili nonverbální projev jako takový.

Známe-li toho druhého dlouho, je pro nás samozřejmě svým způsobem schopnost vcítit se do jeho pocitů a potřeb snadnější. Na druhou stranu ale může být po určité době tento proces obtížný, zejména tehdy, když naše životní zkušenosti, postoje a základní priority začínají být v nesmiřitelném rozporu se založením toho, jemuž nasloucháme.

Naštěstí to vše funguje tak, že nejsme schopni propadnout empatii natolik, že bychom žili pouze životy jiných a byli jimi natolik zahlceni, že bychom neměli čas na vlastní prožitky, vjemy a úsudky. Kdyby tomu tak bylo, nežili bychom vlastní život - a museli bychom čekat, až bude mít pro náš život pochopení někdo jiný - empaticky založený člověk :-)
Zdroj: www.venusanka.cz

Diskuze:

Kontakt:

Vložit nový příspěvek:

Naši partneři | Doporučujeme: Autoelektro | Chiptuning, zvýšení výkonu motoru | Dárky a Vychytávky | Dětské zboží | Memi.cz | Plastové dvere | Pneumatiky ABA | Pneumatiky Barum | Společenské hry | Tiskárny | Životopisy.cz |